01dunaj.jpg (100891 bytes)

1. den: U ústí do Dunaje v Srbsku

16-08-25:

K soutoku Tisy a Dunaje jsem se z městečka Titel dostal polní cestou po koruně hráze na levém břehu. Vlevo se prostírala pole, vpravo se za úzkým pásem lužního lesa schovávala řeka. Vzdálenost k ústí mi pomáhaly odpočítávat každých sto metrů bílé patníky.V nepravidelných intervalech na břeh sestupovaly rybářské stezky, poslední asi půl kilometru před ústím. S vyrušeným rybářem jsme se rukama nohama, on napůl anglicky, já napůl rusky, domluvili, že hledám soutok Tisy a Dunaje. On mi ukázal, že z jeho stanoviště je vidět, a vysvětlil mi, že se blíž nedostanu. Udělal jsem si obrázek, rozloučili jsme se a já se vrátil do Titelu.

16-08-25:

Ve středu malého městečka Titel proti sobě stály barokní kostel a moderní budova pošty s památníkem obětem fašismu z let 1941 - 45. O kousek vedle se prostřelo malé svažité náměstí. Až další ulička mě přivedla k úřadu opštiny. Proti ní stál druhý barokní kostelík. Na blízké hrázi jsem nepochopil smysl plastiky ve formě tří spojených betonových kruhů. Na hraně svahu nade mnou stál kamenný kostelík. Pod hrází lidé odpočívali na malé městské pláži stíněné několika malými slunečníky. Pro jejich osvěžení tu byly dva stánky s občerstvením, jeden dokonce na pontonu vystrčený do řeky. Přes vodu jsem se díval na ústí řeky Bega.

02bega.jpg (100090 bytes)

1. den: Ústí Begy u Titelu

03zrenjanin.jpg (102903 bytes)

2. den: Zrenjanin

16-08-26:

Ústřední náměstí ve Zrenjaninu obklopují převážně secesní paláce radnice, muzea a divadla. Jim konkuruje barokní kostel a zcela se vymykají moderní hotel Vojvodina a věžák nějaké banky (?). Uprostřed se na koni rozjíždí král Alexandr Karadjodjevič. V secesním duchu navazuje i obchodní korzo ulice pojmenované po zmíněném králi. Dnes je tato ulice proměněna v pěší zónu a její střed vyplňují stolky a židle nejrůznějších kavárniček. Na druhou stranu z náměstí se úzká ulička svažuje ke "Staré Beze", dnes slepému rameni řeky. Zůstalo zachováno zčásti i kvůli malému mostu z počátku 20. století. Na začátku ramene zvedá vodu do výšky malý vodotrysk. Výš proti proudu byly uprostřed hladiny vybudovány ostrůvky pro vodní ptáky. Nábřeží dominovala rozsáhlá budova oblastního soudu a prokuratury. Spíš ze zvyku jsem si zkusil projít i okolní uličky a v městském parku jsem objevil alej byst významných osobností vědy, kultury a politiky, která vyvrcholila památníkem obětí 2. světové války.

16-08-26:

Dnešním dnem začala devítidenní úmorná dřina. V Srbsku jsem šlapal důsledně po silnicích. Po obou stranách řeky se prostírala plochá pole nebo pastviny, tu a tam je přerušovaly zbytky slepých ramen poschovávané v rákosí. Řeka samotná se ukrývala v pásu lužního lesa. Rovinatý profil nezvlnil jediný vršek. Jedinou signalizací, že nestojím na místě, byly přibývající kilometry na tachometru. A ke všemu panovalo nesnesitelné vedro.

04ada.jpg (102410 bytes)

2. den: Ada

05senta.jpg (102042 bytes)

3. den: Senta

16-08-27:

Rozlehlé obdélníkové náměstí v Sentě má parkovou úpravu. Střed je vyvýšen a zastřešen jakýmsi pavilonem. Celou jednu frontu domů vyplnila rozlehlá secesní radnice s kulatou věží nezakončenou do obvyklé špičky. Podobných secesních paláců jsem kolem náměstí našel hned několik. Z náměstí jsem se jednou z ulic kolem barokního kostela protáhl na nábřeží Tisy. Na něm socha voraře připomíná dávno zapomenuté řemeslo. I přes ni se dal fotit most do Čeky. A v jiném zákoutí města, kam jsem náhodou zabloudil, jsem našel sochu sv. Jana Nepomuckého.

16-08-27:

Prohlídka Szegedu byla neskutečně chaotická. Přejížděl jsem mezi jednotlivými náměstími v centru tam a zpátky, zkoušel obrázky a snad našel vše podstatné. Hlavou města je radnice na Szechenyiho náměstí, jeho srdcem dóm na Dómském náměstí ve vnitřním nádvoří budov biskupství. V sousedství areálu stojí i jezdecká socha Františka Rákocziho a nenápadný památník obětem povstání z roku 1956. Skupina lidí zdvíhá na ramenou obrovského ováda. O kus dál Brána hrdinů připomíná oběti 1. světové války. V parku na nábřeží odpočívá císařovna Sisi. Při dalším bloudění jsem se zastavil také u fontány před budovou univerzity, na Kossuthově náměstí, u synagogy, vodárenské věže, několika secesních paláců...

06szeged.jpg (100958 bytes)

3. den: Szeged

 

07maros.jpg (101758 bytes)

4. den: Ústí Maruše (749 km) u Szegedu

 

16-08-28:

V Maďarsku jsem většinou šlapal po hrázích kolem řeky. Některé úseky využívalo značení pro pěší turisty, jaké znám z domova, jindy se na větších křižovatkách objevila značka cyklotrasy Eurovelo bez čísla. A panovala stále stejná nuda: Na jedné straně lužní les, na druhé pole nebo pastviny s rozptýlenými samotami, méně menšími vesnicemi, pod hrází tu a tam domek čerpací stanice v ústí kanálu nebo drobného přítoku. Břehy častěji než mosty spojovaly přívozy. Každá zastávka, každé zpestření bylo vítáno.

16-08-28:

Körös ústil do Tisy prakticky kolmo a chce se mi napsat, že se potkávaly dvě téměř rovnocenné řeky. Proti soutoku si obyvatelé Csongrádu vybudovali letovisko. Mezi stromy stála spousta chat na vysokých kůlech, břeh Tisy se proměnil v pláž, teď v neděli plnou lidí. Na řece plula spousta nejrůznějších plavidel. Mezi chatami jsem chvíli bloudil, než jsem našel maličký kemp, prakticky jen uličku mezi dvěma řadami chat. Byl určený spíš pro karavany a podobná vozidla, ale se stanem mě tam také nechali přespat.

08koros.jpg (103528 bytes)

4. den: Ústí Kriše (364 km) u Csongrádu

 

09martfu.jpg (102939 bytes)

5. den: Martfü

10szolnok.jpg (103273 bytes)

5. den: Szolnok

 

16-08-29:

Na relativně malém náměstí v centru Szolnoku proti sobě stály secesní radnice a muzeum. Po ploše náměstí se procházelo nebo si hrálo několik volně rozptýlených realistických plastik obyčejných lidí. Hned za náměstím jsem se ocitl u komplexu moderních betonových paláců, dokonce i jednoho mrakodrapu. V ose pokračovala směsice secesních a moderních budov s různými úřady, provozovnami, kavárničkami a obchody. Když jsem se propletl k řece, ocitl jsem se u bývalého františkánského kláštera v barokním stylu. Proti proudu Tisy jsem narazil na bývalou synagogu v orientálním slohu, zajímavě postmoderně řešené divadlo a secesní hotel Tisa. Za ním se prostíral malý parčík s růžovou zahradou u klasicistního zámečku. Když jsem to zkoušel po obvodu hradeb na druhé straně města, měl jsem na vnější straně paneláky moderního sídliště.

16-08-30:

Byl to další z nekonečně prázdných dnů. Vpravo běžel pod hrází pás lužního lesa na břehu řeky. Vlevo se táhla nekonečná rovina polí, i ji místy zakryly stromy. Nepravidelně se pod hrází objevovaly osamělé statky, zřídka menší vesnice. Kdybych uměl maďarsky, mohl jsem si o nich něco přečíst na informačních tabulích naučné stezky. Zpestřením bylo i zaústění několika kanálů, možná i menších místních říček. Vždy pod jednom stranou hráze vyrostla „věž“ se stavidly a čerpadly, někdy v jejich blízkosti i domek obsluhy, a na druhé straně se objevil kousek kamenného koryta. Jednou se mi zdálo, že na kanálu snad byla postavena malá vodní elektrárna, podruhé zas kanál musel překonávat tři hráze za sebou.

11tiszasuly.jpg (102291 bytes)

6. den: Nagykörü

12kiskore.jpg (102321 bytes)

6. den: Okolí Kisköre

 

16-08-30:

Hráz přehrady Tiszatö byla poměrně krátká. Podle schématu v malém parčíku nad ní měla snad být za malým zalesněným ostrůvkem ještě jedna propust a pokračování hráze. A schéma napovídalo ještě jednu zvláštnost: Tisa neprotékala bezprostředně jezerem, ale východně od něj! Nemůžu to posoudit, protože jsem zůstal na pravém břehu. A tak jsem nejprve pozoroval, jak hladinu člení různé zalesněné ostrůvky, jak ji pásy plovoucích vodních rostlin rozdělují do pravidelných pruhů, na nich a v blízkosti rákosí hodují vodní ptáci. Teprve za přístavem malých člunů u obce Tiszanána se otevřela volná vodní plocha. I další obce si vybudovaly malé přístavy, případně přírodní koupaliště a chránily je ostrůvky rákosí. Každý areál byl oplocen a v bráně zůstávala jen malá mezera pro průjezd cyklostezky. 

13arokto.jpg (101087 bytes)

7. den: Slepé rameno v okolí Arektö

 

16- 08-31:

Nedaleko Tiszaújvárose ústí do Tisy řeka Slaná. Zkusil jsem ho najít i bez podrobné mapy. Hráz po levém břehu Tisy tentokrát nevedla a ve spleti rozbitých polních cest jsem se zamotal. Nakonec jsem se přece jen dostal k Tise, jenže na jejím břehu byla chatová osada a přístup na břeh uzavřen. Zklamaný a naštvaný jsem se vrátil do Tiszaújvárose. Najel jsem kolem deseti kilometrů a výsledek žádný. Při druhém pokusu jsem se přes pole po frekventované silnici posunul do obce Kesznyeten na druhém, levém břehu Slané. Za vsí jsem prokličkoval přes lužní les, po mostě přes přítok na hráz po břehu řeky a potom uháněl asi sedm kilometrů šotolinovou cestou. Bylo kolem sedmé a slunce zapadalo. Vzdálenost mi nepravidelně odměřovaly patníky. Když se čísla vynulovala, sjel jsem nejbližší cestou do lužního lesa. Dovedla mě až k soutoku. Chvíli jsem pozoroval postupné splývání zelené Tisy a hnědé Slané. Na obrázky už bylo málo světla, ale jakž takž se ještě dalo fotit.

 

14sajo.jpg (102671 bytes)

7. den: Ústí Slané (229 km) v okolí Tiszaújvárose

15tiszadob.jpg (102003 bytes)

8. den: Tiszadób

 

16-09-01:

A znovu jsem šlapal po hrázích, pás lužního lesa vlevo, pole a pastviny vpravo. A přece drobná změna: zpočátku jako fata morgana, později stále reálněji se mezi stromy vpředu začal objevovat obrys kopce. Kousek za Tiszadádou se asfaltovaná cesta po hrázi nenápadně proměnila v místní silničku jabloňovým sadem. Sad končil památníkem budovatelům hrází. Na průvod kopáčů, nosičů i povozníků shlížel z podstavce autor projektu regulace Tisy, inženýr Vásárhelyi. U Tiszalöku jsem přejel přívozem na pravý břeh Tisy. V mírně zvlněných polích jsem se po místních silnicích zvolna blížil k teď už zcela reálnému hřebenu před sebou. Na nejvyšším bodě se do nebe zapichovala anténa televizního vysílače. Kam až to šlo, šplhaly do svahu řádky vinic. Po úpatí kopce jsem se nakonec dostal do Tokaje.

16hora.jpg (102450 bytes)

8. den: Okolí Tokaje

 

16tokaj.jpg (103548 bytes)

8. den: Tokaj

 

16-09-01:

Z Tokaje jsem vyjížděl kolem půl čtvrté. Poslední obrázek na řeku jsem udělal kolem čtvrt na pět u přívozu v obci Balza (+14 km) . Další měl být v obci Tiszabercel (+10 km), ale přístup k němu nebyl označen a začal jsem ztrácet trpělivost. Připozdívalo se a místo k přenocování bylo v nedohlednu. V městečku Nagyhallász (+11 km) jsem se marně ohlížel po nějakém hotelu nebo penzionu. Potom jsem se už zapouzdřil do sebe a tupě šlapal do Dombrádu (+19 km). Tam mi kolem půl osmé plán města prozradil, že by na břehu Tisy mohl být kemp i pension. Dalo mi dost práce trefit správnou cestu. Kemp byl zavřený, v sousední csárdě zavírali. I oni provozovali malý kemp. Ukázali mi, kam si mám postavit stan, kde jsou "sociálky" a odjeli. Přijet později, asi bych je už nestihl. I tak to byl zvláštní pocit zůstat sám uprostřed prázdného areálu.

17tuzser.jpg (102483 bytes)

9. den: Tuszér

 

16-09-02:

Městečko Záhony obtéká řeka Tisa ze tří stran a mění svůj směr ze severního na jihozápadní. V nejsevernějším bodě ji překračují dva mosty: silniční a železniční, které spojují Záhony s ukrajinským Čopem. Proto vjezd na most střeží celnice hraničního přechodu. Kousek níž po proudu se nachází trojmezí Maďarsko - Slovensko - Ukrajina. Zkusil jsem ho najít. Dvakrát jsem se náhodně zanořil do podrostu: jednou jsem objel malé políčko, podruhé se v podrostu málem ztratil, ale ani jednou jsem se netrefil. Bez podrobné mapy jsem neměl šanci a vzdal to.

 

18zahony.jpg (104539 bytes)

9. den: Záhony

16-09-03:

Všiml jsem si toho už v ústí Szamose, ale můj pocit se prohloubil o deset kilometrů výš u Tivadaru. Tisa se proměnila. Do této chvíle to byla široká, vážná řeka křižovaná množstvím nejrůznějších člunů, s břehy plnými rybářů, s plážemi a přírodními koupališti na písčinách v blízkosti měst, v horkých dnech obsazených lidmi chtivými koupání. Najednou byla řeka znatelně užší a veškerý život na ní ustal. Možná to bylo dáno i tím, že o pár kilometrů výš tvořila státní hranici s Ukrajinou. I vesnice v blízkosti řeky byly četnější, menší a méně výstavné.

19szamos.jpg (104897 bytes)

10. den: Ústí Szamose (388 km) u Vásárosnámeny

 

20tiszabecs.jpg (104444 bytes)

10. den: Tiszabécs

 

16-09-03:

V Tiszabécsi mě směrovky nejprve otočily na druhou stranu, na sever. Až na druhý pokus jsem se tak dostal k hraničnímu přechodu do ukrajinského Viloku. Kupodivu nebyl na mostě a bezprostředně kolem něj řeka netekla. Musel jsem se kousek vrátit, přelézt vysokou hráz a tentokrát spíš pasteveckou stezkou se prodrat lužním lesíkem. V tišině pod vysokým břehem odpočívali v gumovém člunu dva policisté, na protější straně rybář nahazoval pruty. Stále poměrně široká a hluboká řeka se stáčela mimo záběr. Chtěl jsem si udělat obrázek i na hraniční přechod. Protože byl hlídaný kamerou a já nechtěl být považovaný za špióna, raději jsem si to rozmyslel.

 

Výlet v číslech / Mapa trasy

 

Den

Datum

Stát

Etapové město

Km

Výlet začíná v Novém Sadu.

1.

25/8

Srbsko

(SRB)

Zrenjanin

134

2.

26/8

Ada

97

3.

27/8

Szeged (HU)

82

4.

28/8

Maďarsko

(HU)

Csongrád

103

5.

29/8

Szolnok

101

6.

30/8

Tiszafüred

111

7.

31/8

Tiszaújváros

101

8.

1/9

Dombrad

124

9.

2/9

Vasarosnameny

115

10.

3/9

Fehergyarmat

96

 

 

 

Celkem

1.064